O internátním režimu na Carnotově lyceu v roce 1969

Přepis 4stránkového dopisu dijonských studentů z konce 60. let, adresovaný Velyslanectví ČSSR ve Francii

Zpracováno na vyžádání velvyslanectví

Velvyslanectví ČSSR ve Francii

P A Ř Í Ž

Charakteristika internátního režimu Carnotova lycea v Dijonu a připomínky čs. žáků k němu

Současný stav

 

Psaný řád lycejního internátu nám není k disposici, ale internátní režim se vyznačuje určitou vžitou praxí. Mimo dobu školního vyučování tráví žáci ubytovaní v internátě svůj volný čas takto:

Od 16 do 17 hodin je přestávka, při které je umožněno se pohybovat pouze uvnitř lycea, protože vycházet v této době do města lze pouze na propustku vystavenou po odůvodněné žádosti.

Od 17 do 19 h a od 19.40 do 21.30 h musí všichni žáci internátu povinně pobývat ve studovně (20 až 30 lidí pohromadě v běžné školní učebně za přítomnosti dozorce). Pouze ve čtvrtek, sobotu a neděli lze vycházet z lycea bez propustky (a to jen v době od oběda do večeře) a rozhodovat samostatně o svém programu. Pokud chce někdo opustit lyceum v neděli dopoledne anebo na noc ze soboty na neděli, je nucen žádat zvláštní propustku, která se vydává jen na předložení pozvání zodpovědné osoby, která se za něho zaručí, což nás značně omezuje v poznávání Francie (nemožnost pořádání vlastních výletů). Přitom podle čs. právních norem je většina z nás plnoletá a za ostatní jsou většinou rodiče ochotni se zaručit.

Připomínky – návrhy

 

Navrhujeme umožnit čs. žákům Carnotova lycea v Dijonu dosažení určitých výjimek z lycejního režimu, a to v první řadě umožnění volby mezi pobytem ve studovně a vycházkami do města, a to denně alespoň od 16 do 19 hodin a v neděli dopoledne i přes oběd a bez zvl. propustky.

Pokud jde o dobu od ukončení večeře (19.30) do 22 hodin (ukládání k spánku na společných ložnicích), pociťujeme stejnou potřebu svobodné volby mezi pobytem ve studovně, ve společné ložnici, ve foyer (televize) nebo ve městě (kino, divadlo, sport, návštěvy zájmová činnost: šachy, bridge, esperanto aj.). Ve dny vycházek i v ostatní dny od 16 hodin navrhujeme nechat dortoiry (tj. spol. ložnice) odemčeny, neboť se na nich nacházejí veškeré naše osobní věci a oblečení, ke kterým potřebujeme mít přístup.

Dále žádáme možnost častějšího přístupu do sprch. Dosud pouze dvakrát týdně a navíc v nevhodnou dobu (čtvrtek v ..nečit.. a sobotu 6.45 h).

O stavu vybavení internátu  (ložnice, WC, přeplněné studovny) se nezmiňujeme, poněvadž jsme si vědomi, že se na tom asi mnoho změnit nedá.

Zdůvodnění kritiky

 

Domníváme se, že my, českoslovenští žáci, vybraní ke studiu ve Francii na základě zvláštního konkursu, jsme schopni si zodpovědně sami organisovat dobu studia tak, abychom se svých školních povinností se ctí zhostili. Ostatně pobyt – nucený – ve studovnách v době, kdy nemáme takřka nic na práci, nás k tomu nijak nevede.

Rádi bychom využili svého pobytu v Dijonu k maximálnímu obeznámení se s francouzskou řečí a prostředím (kulturním, rodinným aj.), poněvadž v tom spatřujeme užitečné rozšíření svých všeobecných znalostí. Strnulost internátní praxe nedotčená duchem moderní doby nám v tomto cíli velmi brání a navíc nám – zejména mladším – vnuká dost zkreslené představy o Francii a Francouzích vůbec. Neblahé vlivy popsaného internátního života na zdejším lyceu navíc v našem případě – na rozdíl od našich francouzských spolužáků – znásobuje taky dlouhodobé odloučení od rodiny a vlasti.

Proto bychom snad mohli mít nějakou výhodu navíc. Nelze se divit, že někteří z čs. žáků studium na Carnotově lyceu nedokončili, neboť právě strnulost zdejšího režimu na tom měla, jak se domníváme, svůj nemalý podíl.

V Dijonu dne 28. září 1969

 

Podepsaní čs. žáci Carnotova lycea v Dijonu: 32 podpisů:

 

Štěpánek, Slafkovský, Dušek, Jenčík, Brabenec, Pinďák, Lazarovič, Slípka, Drábek, Beneda, Hricovíni, Maděřič, Svátek, Hladík, Matouš, Mayer, Obermajer, Vítek, Kyloušek, Štichauer, Cupci, Paňák, Kleibl, Doležal, Hudeček, Gross, Krupa, Junek, Brunnhofer, Bednařík, Fedorko, Peňáz

Přejít nahoru