Vznik československých sekcí ve Francii souvisí se vznikem samostatného československého státu v roce 1918. Pro tehdejší Československo byla Francie velmi blízkým přítelem. Jak ve Francii, tak i v Československu se po válce objevilo několik klíčových osobností, které se shodly na založení československých sekcí při třech lyceích ve Francii. Patřili mezi ně prezident Československé republiky Edvard Beneš, úředník československého ministerstva školství Ferdinand Špíšek, nîmeský historik a znalec české historie Ernest Denis a taktéž profesor historie Louis Eisenmann.
České sekce ve Francii, jež se zprvu jmenovaly československé, do písmene kopírují evropské dějinné události 20. století.
Jako první byla v roce 1920 založena československá sekce na dijonském Carnotově lyceu. Byla to sekce čistě chlapecká. V roce 1923 byla založena sekce dívčí v Saint-Germain-en-Laye. Pro Československo se jednalo o místo symbolické, neboť právě zde došlo v roce 1919 k podpisu jedné z mírových smluv, vedoucí k rozpadu Rakousko-uherské monarchie. V roce 1924 vznikla další chlapecká sekce na nîmeském lyceu Alphonse Daudeta.
Českoslovenští studenti procházeli studiem se skvělými výsledky ve vědeckých i literárních disciplínách a dařilo se jim pokračovat ve vysokoškolském studium na grandes écoles, prestižních francouzských školách. Jenže na ně dolehly historické zvraty. Podpisem Mnichovské dohody zaniklo Československo a sekce musely být urychleně uzavřeny. Někteří českoslovenští studenti se ale rozhodli zůstat ve Francii a ve druhé světové válce se bili ve francouzských uniformách.
V roce 1947 došlo ke krátkému znovuotevření sekcí. Komunistický převrat v únoru 1948 však nastolil novou politickou éru a propojení s táborem imperialistů, k nimž se řadila i Francie, velice záhy vzalo za své.
Nástup Čestmíra Císaře, absolventa Carnotova lycea, do funkce českoslovesnkého ministra školství v šedesátých letech, usnadnil opětovné otevření sekcí v roce 1966. Napětí mezi oběma zeměmi se však stupňovalo a sekce musely být znovu uzavřeny v roce 1973.
Po pádu komunistického režimu v roce 1989 bylo rozhodnuto o opětovném otevření sekcí, které jsou nyní české. Sekce v Saint-Germain-en-Laye ale již obnovena nebyla, protože původní lyceum se proměnilo na základní školu. Dijonská sekce se otevřela chlapcům i děvčatům a ta v Nîmes se stala čistě dívčí.
Význam československých a českých sekcí ve vztazích mezi oběma zeměmi byl uznán nanejvýš symbolicky v roce 1999, kdy dijonské Carnotovo lyceum navštívil tehdejší prezident České republiky Václav Havel.
O historii českých (a československých) sekcích si můžete přečíst také na Wikipedii. Příznivcům tištěných knih doporučujeme dílo z pera historika Jiřího Hnilicy Fenomén Dijon. Století českých maturit ve Francii, vydané v roce 2017 v nakladatelství Karolinum, anebo francouzský překlad zkrácené verze této knihy Un rêve tchèque en France. L’histoire centenaire de la scolarité des lycéens tchèques à Dijon, Nîmes et Saint-Germain-en-Laye, který v roce 2018 vydal Spolek bývalých studentů českých sekcí ve Francii.