Pokud projdete počáteční administrativou, přihlášku se všemi náležitostmi podáte včas a zároveň splňujete všechny požadavky, bude pozváni k prvnímu kolu výběrového řízení. To se koná zhruba v polovině března a sestává se z písemné zkoušky z francouzského jazyka, která testuje především vaši schopnost porozumět cizímu textu a umět si poradit za každé situace. Držitelé diplomu DELF B1 jsou povinnosti podstoupit tuto zkoušku zproštěni.

Pro orientaci se můžete podívat na testy z francouzštiny, kterými si prošly kandidáti v minulých několika letech. Jejich zadání naleznete zde.

Postupující uchazeči jsou pozváni v průběhu dubna nebo května do 2. kola. Tentokrát jde o ústní pohovor ve francouzštině.

Komise složená ze zástupců MŠMT a zástupců francouzských škol, případně i měst a krajů vyhodnocuje motivace jednotlivých kandidátů a zkoumá jejich osobnost. Cílem pohovoru není zkoušet kandidáty z jejich znalostí! Přesto není vůbec na škodu mít všeobecný přehled o francouzských reáliích. Vybráno bývá 10 uchazečů (obvykle 4 dívky do Nîmes a 3 dívky a 3 chlapci do Dijonu).

Pohovory do dijonské a nîmeské sekce se obvykle nekonají ve stejný den, a může je dokonce oddělovat několik týdnů. Termín totiž v mnohém závisí na časových možnostech francouzských členů komise. Organizátoři ústního pohovoru se snaží, aby se pořadí jednotlivých měst vždy po roce měnilo, tzn. když se jeden rok vybírá nejprve do Dijonu, druhý rok bude mít přednost Nîmes. Z výše uvedených důvodů však toto střídání nelze nikdy úplně zaručit.

K pohovoru do nîmeské sekce jsou zvány jenom dívky, do dijonské sekce pak dívky i chlapci. Pokud se ten rok, kdy se do sekcí hlásíte, začíná pohovory do Nîmes, slečny, které neuspějí (a v motivačním dopise neuvedly, že chtějí výhradně do Nîmes), bývají pozvány ještě k pohovoru do Dijonu. Při opačném pořadí pohovorů bývají dívky, které nebyly vybrány do Dijonu (a v motivačním dopise neuvedly, že chtějí výhradně do Dijonu), pozvány ještě k pohovoru do Nîmes.

Oficiální informace o studiu v sekcích a přijímacím řízení, včetně instrukcí k podání přihlášky zveřejňuje MŠMT na svém webu na přelomu listopadu a prosince. O studiu v Dijonu a Nîmes se můžete informovat rovněž na webu Domu zahraniční spolupráce (Akademické informační agentury) a na webu Francouzského institutu v Praze.

Absolventi radí uchazečům

Martin Geržičák (Dijon 2012–2015)

Vážená osobo chystající se přečíst následující řádky (což zahrnuje mladé chlapce a slečny hledající informace o průběhu výběrového řízení, ale i vážené pány a paní)!
Jelikož byla jednou možná budoucí studentkou v Dijonu či Nîmes položena otázka ohledně obecných rad, postřehů a poznatků z přijímacích testů, zde jest má odpověď:
Výběrové řízení se skládá z písemné zkoušky a pohovoru. Co se písemných testů týče, rozhodně je skvělé trochu se předpřipravit – například si zkusit testy z minulých ročníků, které jsou vždy zveřejněné. Když jsem tam šel já, neměl jsem sebemenší představu o tom, která bude bít, takže ve chvíli, kdy přede mě položili test samotný, jsem naprosto nevěděl, co si o tom všem mám myslet. Dle mého názoru jde převážně o tom, jak člověk dokáže logicky uvažovat na základě gramatických konstrukcí, které se naučil ve škole. Času na test je dost. Důležité je hlavně nepanikařit a jednoduše si zachovat chladnou hlavu, takže pokud Tě snad stresují podobné věci či velké místnosti (posledně se písemná zkouška psala v prostorném zasedacím sále), doporučuju rychle si najít nějakou vhodnou metodu na sebeuklidnění. Zdravý rozum, čistou hlavu a špetku štěstí, nic víc nepotřebuješ (snad jenom přijít včas).
A ohledně pozdějšího pohovoru? Buď sama sebou. Lidé tam chápou, že jste cizinec či cizinka, takže své otázky formulují relativně jednoznačně, a pokud náhodou cokoliv nepochopíš, s klidem a úsměvem se zeptej, oni to pochopí. Bývá též přítomný psycholog či psycholožka, ale z toho si nic nedělej – jak už jsem zdůraznil na začátku odstavce, prostě buď sama sebou a neboj se před těmi lidmi prezentovat své klady; zároveň ale buď dostatečně sebekritická na to, abys byla schopná vytknout i své záporné vlastnosti. Oni se Tě na to stejně velmi pravděpodobně zeptají :-).
A ať už jsi Ty, tedy ona vážená osoba, kdokoliv, doufám, že Ti těch pár odstavců alespoň trochu pomohlo či teprve pomůže. Myslím si, že nejen tady v Dijonu, ale i v Nîmes, rádi uvidíme novou tvář. A kdo ví, třeba to budeš zrovna Ty!

Dominika Mocová (Nîmes 2012–2015)

Milé budoucí nîmačky, dijoňačky a dijoňáci,
určitě si všichni pokládáte stejnou otázku. Jak probíhá přijímací řízení do Francie? Mám vůbec JÁ šanci uspět?
V první části „přijímaček“ se jedná o motivační dopis ve francouzštině, ve kterém se jednoduše představíte a napíšete, proč zrovna vy byste měli být vybráni pro studium v Dijonu nebo Nîmes. Hned nato vás ale čeká klíčová část výběrového řízení, a to písemný test, který trvá hodinu a půl a skládá se ze dvou částí: porozumění textu a eseje na stejné téma. V každé z těchto částí můžete získat maximálně 20 bodů, čili 40 bodů celkově. Na test je vyhrazena hodina a půl a bohužel nejsou povoleny slovníky. Ale nevzdávejte se, když nebudete rozumět každému slovu nebo když si nebudete moci vybavit přesný výraz, který byste chtěli použít. Porota nehodnotí jen úroveň francouzštiny, ale také vaše nápady a to, jak si umíte poradit v komplikované situaci.
Přibližně do dvou týdnů obdržíte odpověď, jestli jste v písemných testech uspěli. Ti nejlepší dostanou pozvánku k pohovoru. Pokud holky v prvním pohovoru neuspějí, mají možnost zúčastnit se pohovoru na druhou školu, zato kluci tuto možnost nemají, protože mohou jít jen do Dijonu. Na pohovoru se budete muset ještě jednou představit, a pak už následuje jen hromada otázek od poroty, v níž najdete i zástupce vaší potenciální budoucí školy a města, kteří kvůli výběru studentů přijedou do Prahy. Připravte se na otázky typu: „Proč si myslíte, že zrovna VY jste vhodný kandidát pro studium ve Francii?“, „Jste si jisti, že byste zvládli tříleté odloučení od vaší rodiny a přátel?“ anebo „Jaký by byl váš přínos pro sekce a jak byste reprezentovali Českou republiku?“. Ale jen takhle „snadné“ to není. Připravte se i na záludnější otázky typu: „Víte, co se teď děje ve Francii, případně ve francouzské politice?“ anebo ještě lépe: „Česko je proslulé anekdotami, znáte nějakou?“ I když ovšem máte pocit, že to nezvládáte, nedejte se. Zachovejte klid a úsměv na rtech, protože hlavním účelem pohovoru je zjistit, jak zvládáte stresové situace, jaké jste povahy a jestli jste vůbec stavěni na to, abyste studovali na sekci. Takže asi nejlepší radou je být sami sebou.
A už jenom poslední poznámka 🙂 Vsadím se, že spoustu z vás, kteří jste nestudovali na česko-francouzských sekcích, ale chodili jste na základní školu nebo na všeobecné gymnázium (stejně jako já), si říká, že se nemůže vyrovnat studentům, kteří se francouzštině věnovali intenzivně např. šest let, ale tím se, prosím, neznepokojujte. Úroveň jazyka není jediný faktor, který rozhoduje o vašem přijetí. Porota dává často přednost lidem, kteří sice nemají francouzštinu na extra vysoké úrovni, ale kteří jsou motivováni a mají chuť se učit.
Nezbývá než vám popřát: Zlomte vaz!